Povinný, oprávněný, služebná věc… Nejen u věcných břemen se setkáte s některými právními pojmy. Abyste vždycky věděli, o čem je řeč, máme tu pro vás vysvětlení základních termínů.
Na jedné straně je subjekt označený jako povinný. U věcných břemen je to subjekt, který má nějakou povinnost – v případě služebností něco strpět nebo nekonat, v případě reálných břemen něco dát nebo aktivně konat. Povinným může být jak fyzická, tak právnická osoba. Vždy je vlastníkem nemovitosti.
Na druhé straně je pak subjekt označený jako oprávněný. Je to subjekt, který má právo něco užívat a požívat. Je to buď konkrétní fyzická či právnická osoba, nebo vlastník nemovitosti.
Je to věc, která má sloužit i někomu jinému než jejímu vlastníkovi. Může se jednat jak o věc movitou, tak nemovitou.
Je to věc, v jejíž prospěch byla služebnost zřízena. Práva vlastníka služebné věci jsou omezena ve prospěch vlastníka panující věci.
Příklad
Pan Komárek má chatu a k ní vede cesta přes pozemek pana Horyny. Na tomto pozemku je zřízena služebnost cesty ve prospěch pozemku, na němž stojí chata pana Horyny. Věcí služebnou je tu tak pozemek pana Horyny a věcí panující pozemek pana Komárka. Oprávněný je tu pan Komárek a povinný pan Horyna.
I oprávněný může mít povinnosti. V občanském zákoníku byste našli informaci o povinnosti nést přiměřené náklady na předmět věcného břemene. Znamená to, že pokud se účastníci nedohodnou jinak, je oprávněný subjekt, který má právo užívat cizí věc, povinný nést přiměřené náklady na zachování a opravy této věci.
Může jít například o náklady na údržbu nebo opravu cesty, elektrického vedení apod. V případě, že tuto věc užívá i její vlastník, podílí se na nákladech také.
Vlastnictví nemovitostí zatížených věcnými břemeny je často spojené s různými komplikovanými situacemi. Ani jejich prodej není pokaždé snadný. Řešením pak může být výkup nemovitostí s věcnými břemeny.
Nemovitosti a věcná břemena
Vznik a zánik věcných břemen, služebností nebo reálných břemen, může nastat hned několika způsoby. Probereme si jeden za druhým.